

Semena Muchovník olšolistý...
Cena
1,65 €
(SKU: V 208 AA)
Seeds Gallery Shop,
5/
5
<h2 class=""><strong>Semena Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia)</strong></h2>
<h2><span style="color: #ff0000;"><strong>Cena za balení 5 semen. </strong></span></h2>
<b style="color: #202122; font-size: 14px;">Muchovník olšolistý</b><span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>(</span><i style="color: #202122; font-size: 14px;">Amelanchier alnifolia</i><span style="color: #202122; font-size: 14px;">) je<span> </span></span>vytrvalá<span style="color: #202122; font-size: 14px;">,<span> </span></span>opadavá dřevina<span style="color: #202122; font-size: 14px;">, obvykle<span> </span></span>keřovitého<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>vzrůstu pocházející ze<span> </span></span>Severní Ameriky<span style="color: #202122; font-size: 14px;">. Je jedním ze čtyř<span> </span></span>nepůvodních druhů<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span></span>rodu<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span></span>muchovník<span style="color: #202122; font-size: 14px;">, které se v </span>české přírodě<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>vyskytují a je považován za příležitostný<span> </span></span>neofyt<span style="color: #202122; font-size: 14px;">. Je vysazován v parcích jako<span> </span></span>okrasná rostlina<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>a v zahradách pro jedlé<span> </span></span>plody<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>vzhledem podobné<span> </span></span>borůvkám<span style="color: #202122; font-size: 14px;">.</span><br>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Rozšíření">Rozšíření</span></h2>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">Rostlina pochází z vlhkých světlých lesů severozápadu<span> </span>Severní Ameriky, kde se komerčně pěstuje i na<span> </span>plantážích. Za původní<span> </span>areál<span> </span>je považována celkem široká oblast, které zahrnuje jih<span> </span>Aljašky, téměř celou<span> </span>Kanadu<span> </span>a severozápad a jihozápad<span> </span>Spojených států amerických. Dřevina byla dovezena do<span> </span>Evropy, kde se začala pěstovat v zahradách a v některých státech, hlavně severských, zplaněla do volné přírody. V současně tak roste například v Německu,<span> </span>Norsku,<span> </span>Švédsku,<span> </span>Estonsku<span> </span>i na severozápadě<span> </span>Ruska.</p>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">V České republice<span> </span>je muchovník olšolistý řídce pěstován v parcích a zahradách, odkud se díky<span> </span>semenům<span> </span>roznášeným ptáky ojediněle dostává mimo vyhrazená území. V přírodě byl poprvé zjištěn v Prokopském údolí<span> </span>roku 1979 a později v Průhonicích,<span> </span>Roztokách<span> </span>a<span> </span>Hluboké nad Vltavou.<sup id="cite_ref-botany_2-1" class="reference">[2]</sup><sup id="cite_ref-part_3-1" class="reference">[3]</sup><sup id="cite_ref-theses_4-0" class="reference">[4]</sup><sup id="cite_ref-5" class="reference">[5]</sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Ekologie">Ekologie</span></h2>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">V domovině roste na kamenitých svazích, v křovinách, ve světlých lesích a po jejich okrajích, stejně jako na nesečených horských loukách, kde se vyskytuje v nadmořské výšce<span> </span>do 3600 m. Na půdu není příliš náročný, špatně se mu daří jen na dlouhodobě suchém stanovišti. Přestože nejlépe roste na plném slunci, snese i částečný polostín. Ve<span> </span>středoevropských<span> </span>podmínkách<span> </span>kvete<span> </span>v dubnu a květnu,<span> </span>plody<span> </span>dozrávají v červnu a červenci. Přes své brzké kvetení nebývají<span> </span>květy<span> </span>poškozovány jarními mrazíky, obvykle snesou pokles teplot až -5 °C a rostliny dobře přezimují i při -40 °C. Životnost muchovníku olšolistého bývá 40 až 50 let a v Evropě téměř není napadán škůdci. Plody nedozrávají současně, za slunného a teplého počasí se sklízí na dvakrát, za chladného a deštivého postupně. Při pěstování bez ochrany je běžné, že ptáci sklidí plody ještě před jejich zralostí.<sup id="cite_ref-miss_7-0" class="reference"></sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Popis">Popis</span></h2>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">Opadavý, vzpřímený<span> </span>keř<span> </span>nebo menší strom 2 až 4 m vysoký, s letorosty<span> </span>zpočátku šedavými a později červenohnědými až hnědými. Vyrůstá z kořenů<span> </span>dosahujících až do hloubky 140 cm a rozložených do dvojnásobku průměru koruny.<span> </span>Pupeny<span> </span>na letorostech jsou vejčitého tvaru, na konci zašpičatělé a vínově červeně zbarvené. Kožovité, střídavé<span> </span>listy<span> </span>s asi 1 cm dlouhými<span> </span>řapíky<span> </span>mají<span> </span>čepele<span> </span>eliptické až vejčité, 3 až 4,5 cm dlouhé a 2 až 3,5 cm široké, na bázi okrouhlé až srdčité a na vrcholu tupě špičaté. V mládí jsou na spodní straně plstnaté a později lysé, po obvodě mají na každé straně více dopředu směřujících zubů bez osinkaté špičky. Čárkovité<span> </span>palisty<span> </span>brzy opadávají.</p>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">Hroznovitá<span> </span>květenství<span> </span>dlouhá 3 až 5 cm jsou vzpřímená, hustá a bývají složená se sedmi až jedenácti bílých, vonných<span> </span>květů<span> </span>s asi 1 cm dlouhými<span> </span>stopkami. Jejich miskovité<span> </span>češule<span> </span>jsou 3 mm velké, pět vytrvalých<span> </span>kališních lístků<span> </span>je 3 mm dlouhých, 1,5 mm širokých a za plodu nazpět ohnutých, pět bílých<span> </span>korunních lístků<span> </span>je obvejčitých, 12 mm dlouhých a 5 mm širokých. V květu je dále až 20 tyčinek<span> </span>s bílými<span> </span>nitkami<span> </span>a hnědými<span> </span>prašníky, pětičetné<span> </span>gyneceum, spodní<span> </span>semeník<span> </span>se čtyřmi nebo pěti různě dlouhými a navzájem srostlých<span> </span>čnělkami<span> </span>převyšují okraj<span> </span>malvice, které přetrvávají na zralém plodu jako tvrdý trn. Květ je<span> </span>opylován<span> </span>hmyzem, nejčastěji<span> </span>včelami<span> </span>a je<span> </span>samosprašný.</p>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">Plod<span> </span>je kulovitá, dužnatá, 8 až 15 mm velká<span> </span>malvice, která je ve zralosti modročerná a ojíněná, sladká a šťavnatá, na povrchu hladká a na vrcholu má věnec zaschlých kališních zubů. Obsahuje tří až deset<span> </span>semen<span> </span>obklopených blanitým<span> </span>endokarpem, který vytváří přihrádky semenných pouzder.<sup id="cite_ref-wild_9-0" class="reference"></sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span id="Rozmno.C5.BEov.C3.A1n.C3.AD"></span><span class="mw-headline" id="Rozmnožování">Rozmnožování</span></h2>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">Rostlinu lze množit dřevnatými<span> </span>řízky<span> </span>na jaře a měkkými řízky koncem léta, stejně jako oddělky kořenů. Semena si udržují klíčivost asi pět let, na jaře se mohou vysévat semena<span> </span>stratifikována<span> </span>tři až čtyři měsíce v chladnu a vlhku. Mladé rostlinky se sází na stanoviště do<span> </span>sponu<span> </span>60 cm a pro rozvětvení se řežou výhony v prvém roce na 1/3 délky, stejně se postupuje i druhým rokem tak, aby keř měl 10 až 15 výhonů. Třetího roku začíná plodit, délka výhonů se udržuje na úrovní 2 až 2,5 m.<sup id="cite_ref-wild_9-1" class="reference">[9]</sup><sup id="cite_ref-pfaf_10-0" class="reference">[10]</sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span id="V.C3.BDznam"></span><span class="mw-headline" id="Význam">Význam</span></h2>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">Je pěstován jako nenáročný, okrasný keř, jehož čerstvé plody jsou svým vzhledem i složením blízké plodům borůvek, obsahují ve 100 g asi 3,6 mg<span> </span>vitamínu C, 152 mg<span> </span>fenolů, 178 mg<span> </span>anthokyanů, 61 mg<span> </span>flavonolů<span> </span>a okolo 10 %<span> </span>cukrů. Z plodů se obvykle lisuje šťáva karmínové barvy (pro vyšší výtěžnost je vhodné nechat plody po sklizni asi týden přezrát) nebo se z nich vyrábějí džemy a kompoty. Lze je také sušit na<span> </span>rozinky. Průměrná úrodnost ze staršího keře bývá okolo 10 kg. Patří k nejranějším<span> </span>medonosným rostlinám<span> </span>a jeho květy bývají lákadlem pro včely i motýly.</p>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">Dřevo je tvrdé a rovné, používá se nejčastěji pro rukojeti nástrojů. Při zahřátí ho lze tvarovat a po vychladnutí drží tvar. Keře mají rozlehlý kořenový systém a bývají proto sázené ke stabilizaci svahů i jako zábrana větrné<span> </span>eroze půdy.<sup id="cite_ref-pfaf_10-1" class="reference"></sup></p>
V 208 AA

- Nové